O autorovi stránek

Narozen 15. února 1962, vyrostl v Terezíně, absolvoval Střední ekonomickou školu v Pařížské a Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem v oboru český jazyk a literatura - občanská nauka v roce 1986. Je učitelem; v současné době učí na Střední škole pedagogické, hotelnictví a služeb v Litoměřicích.

Povolání učitele leváka, otce dvou synů leváků a dlouhodobých grafických aktivit zúročil v pracích o problematice leváctví, zejména metodice psaní a kreslení leváků, o které vydal knihu Nechte leváky drápat (Portál, 2008) a KuliFerda a jeho svět / Pracujeme s levákem v předškolním věku (Raabe, Praha, 2015).  V roce 2020 vydal Boj o špetku … aneb soumrak spojitého písma (Imagine Media, Ústí nad Labem), rozsáhlou publikaci
o nových trendech v psaní praváků a leváků, o školním písmu a grafomotorice.
Dlouhodobě pracuje na rozsáhlé publikaci o životě leváků a o jejich leváctví s pracovním názvem Být levákem / Úvod do sinistrologie, z níž část textu je zveřejněna i na webových stránkách www.levactvi.cz.

Od studentských let se věnuje vazbě knih, ke které se dostal přes vlastní literární a výtvarnou činnost; od roku 1985 píše autorské knihy a ilustruje je. Zaměřuje se hlavně na netradiční pojetí knihy, experimenty s texty a materiály na pomezí literatury a výtvarného umění; o svém dětství stráveném v Terezíně napsal povídkovou knihu Kam se kutálejí kaštany (2004). V jeho práci ale převažují experimenty na pokraji poezie a výtvarného umění - Tyjátr (1985), Kouzelníkův sen (1988), Knoflíky, knoflíčky (1988), Listy (2003), Yorde vero e anieno / Pravdivý a konečný příběh o podstatě tohoto světa (2009) a Sto básní na které nikdo nečekal (2017). Vedle toho vydal i bibliofilská vydání z klasických japonských haiku - Píšťalka z bambusu (1998) a Oblázky pod chodidly (2001), nekonečnou lístkovou knihu s použitím básní Volný svazek André Bretona a Píseň písní Vítězslava Nezvala  (2009), i Zachytit zachytitelné Emila Juliše (2005), kterou básník při křtu knihy podepsal.

Od roku 1985 se zúčastnil mnoha kolektivních i samostatných výstav knižní vazby, knižních objektů i volné typografické tvorby u nás i v zahraničí, největší výstavu svých prací uspořádal v galerii zámku Duchcov v roce 2005, v roce 2016 se prezentoval knižními objekty na kolektivní výstavě současné umělecké knižní vazby v Letohrádku Mitrovských v Brně (pořádáno Moravským zemským archivem) a v dubnu 2018 v Muzeu knihy v Městské knihovně v Lokti. Většina autorských knih a vazeb je součástí sbírky Národní knihovny Praha.

Jako kytarista prošel několika hudebními tělesy a pro svou potřebu zkonstruoval několik jazzových elektrických kytar a ukulelí, na které hraje v litoměřickém swingovém Áda Škarda bandu.

Být levákem?

O tom, jaké je to být levákem, jsem v dětství a ani v dospívání moc nepřemýšlel - naše rodina i okolí to bralo jako fakt a já v souladu s tím jsem to bral také tak. Patřím k levákům, kterým se občas říká "dědiční" a jako silný levák jsem se projevoval od útlého dětství.

Do školy jsem začal chodit v roce 1968, v době, kdy už základní problematika leváctví byla známa, ale byla ještě natolik nová, aby učitelé měli zažité metody, jak leváky vést, a tak mě mé okolí nechalo, ať si cestu najdu sám. Paní učitelka Härtingová, která mě učila v první třídě mě nechala psát takovým způsobem, jak se mi psalo nejlépe, a když zjistila, že píšu zdárně, dále se to neřešilo.  Pravdou je, že si pamatuji na situace, kdy se kolem mně seskupila širší rodina a musel jsem předvádět jak píšu do písanky levou rukou, "krchňou", jak se v rodině říkalo, Byl jsem prostě "krchňa", ale v rodině, ani mezi spolužáky a kamarády to nikdy neznělo ve zlém. Poslední vzpomínkou z dětství spojenou s leváctvím je scéna z letního tábora, na němž jsem ve věku asi jedenácti let štípal dříví a nade mnou stálo několik vedoucích a pozorně sledovalo, jestli si něco neudělám.

Při svých učitelských studiích se mi do rukou dostala malá fialová knížečka o levácích, kterou jsem zčásti přečetl a zčásti prolistoval, a protože názory o levácích v ní napsané se s mými dosavadními zkušenostmi mnoho nepotkávaly, odložil jsem ji a úplně na ni zapomněl.

Otázkou levorukosti jsem se jednorázově zabýval v době, kdy se také mí dva synové začali projevovat jako leváci. To, že oba jsou leváci, přijala manželka, jako věc přirozenou, od přírody danou, stejně tak jako učitelky mateřské školy a první třídy ZŠ, a tak jsme se navzájem domluvili, jak kluci budou kreslit, psát a vykonávat ostatní činnosti, a tak je to bez problémů dodnes.

Tehdy jsem si už jako učitel střední školy uvědomil, že mezi kamarády mám podezřele mnoho leváků a že jsem celou tu dobu ve svém okolí sledoval tak, jako se navzájem pozorují lidé, kteří o sobě ví, že si s sebou nějakou tu společnou odlišnost od okolí nesou. Uvědomil jsem si, že jako učitel, mám ve zvyku sledovat nejen, co píší, ale pozorovat, jak při písemkách a slohových pracích píší.

Můj postoj ke zkoumání leváctví se změnil až tehdy, když jsem byl vyslán naší školou, abych předsedal maturitním zkouškám na jiné střední pedagogické škole. Musím říct, že všechno probíhalo podle plánu až do okamžiku, kdy si jedna studentka vylosovala otázku spojenou s problematikou leváků. Maturantka byla připravena a s lehkostí se přenášela přes úskalí tématu – jenže mně se ježily po těle všechny chlupy. Takhle to přece není, křičel jsem v duchu, takhle přece levák neuvažuje, a takhle, takhle to ani nedělá! Po bouřlivé, ale přátelské rozpravě s kolegyněmi, které mě postrčily k tomu, abych napsal něco o tom, jak leváci píší, původně zamýšlený článek přerostl v knížku Nechte leváky drápat, kterou vydalo nakladatelství Portál v roce 2008. Náklad 2400 kusů byl na jaře 2015 definitivně rozbrán, což potvrdilo trvalý zájem o problematiku leváctví.

obchod.portal.cz/produkt/nechte-levaky-drapat/ - v prodeji od 2008, 1. vydání vyprodáno, nakladatelství Portál na podzim roku 2015 vydal dotisk.

Nakladatelství Dr. Josef Raabe v Praze 2015

V květnu 2019 dokončil rozsáhlou práci o nových trendech v rukopisném psaní, která navazuje, ale hlavně prohlubuje vysvětlení podstaty i metodických postupu leváků, ale i praváků. Nová kniha Boj o špetku ... aneb soumrak spojitého písma vyšla v roce 2020 pod záštitou nakladatelství Imagine Media v Ústí nad Labem v malém tištěném nákladu a souběžně je čtenářům k dispozici ve formátu PDF volně ke stažení.

https://pracovnisesity.raabe.cz/pracujeme-s-levakem-v-predskolnim-veku - v prodeji od dubna 2015 

www.ada-skarda-band.webnode.cz/