Levák a předškolní výchova ... aneb úloha učitelky mateřské školy v životě malého leváka
Kapitoly k tomuto tématu byly nově zpracovány jako součást projektu BÝT LEVÁKEM / ÚVOD DO SINISTROLOGIE A SINISTROPEDIE a jsou ke stažení zde:
1) Levák a jeho výchova a Levák a všední den
2) Levák tvoří, maluje a kreslí a Levák a nůžky
3) Levák v mateřské škole ... aneb úloha učitelky mateřské školy
V životě malého leváka nastane jednoho dne velký zlom – poprvé vstoupí do školy. Nevstoupí samozřejmě do školy velké, ale do školičky malé, do školy mateřské, která je přechodem mezi čistě rodinnou domácí výchovou a školou základní. Musíme si uvědomit, že do mateřské školy nechodí všechny děti stejně dlouho a že do ní tedy vstupují v různém předškolním věku tak, jak to vyplývá z potřeb rodiny i z předpisů, které se chodu těchto předškolních zařízení týkají.
Pro předškolní děti, ale i pro jejich rodiče je učitelka mateřské školy velkou autoritou, a pro děti v některých věcech dokonce větší než samotní rodiče – paní učitelka je prostě paní učitelka – o to větší odpovědnost na učitelce předškolní výchovy leží, za což je pak na druhé straně odměněna láskou a obdivem samotných dětí, stejně jako respektem jejich rodičů.
Učitelka mateřské školy je pro celou řadu rodičů první osobou, která jim je schopna podat řadu kvalifikovaných vysvětlení a také návody, jak dítě vychovávat a vzdělávat. Pro rodiče leváků, kteří jsou sami praváci a s leváctvím zatím příliš velké zkušenosti nemají, jsou znalosti učitelky mateřské školy v této oblasti zásadní. Zde je potřeba, aby takovým rodičům učitelka mateřské školy srozumitelně vysvětlila přirozenou podstatu leváctví a také to, že v některých činnostech postupují leváci jinak než praváci. Nejdůležitější však je, aby rodiče, prarodiče a škola byli v zájmu dítěte ochotni a schopni postupovat jednotně v souladu se současnými znalostmi o levácích. Samotní současní rodiče předškoláků leváctví svých dětí přijímají dobře a jsou také připraveni na to, že v některých činnostech budou muset se svému dítětem pracovat jinak, než jak jsou zvyklí.
Problém může nastat v generaci prarodičů, kteří byli vychováni v dřívějších dobách jinak a leváctví jim může ještě i dnes připadat pro dítě jako budoucí společenský i praktický hendikep. Mnozí rodiče jsou dnes pracovně velmi zaneprázdněni a děti jsou často svěřeni prarodičům zejména při ranním vstávání, oblékání, snídani a cestě do školky, stejně jako při odpoledním odchodu z ní a následného vyplnění volného času, než se rodiče nebo jiní členové rodiny dostaví domů. Toto rozdělení úloh a kompetencí v rodině trvá i době, kdy děti už docházejí do prvních ročníků základní školy a kdy s nimi prarodiče často řeší i školní domácí úkoly. Prarodič pak stojí u položení základů vzdělanosti a s ní spojenými činnostmi a k tomu má i na dítě odpovídající vliv – pokud není prarodič vnitřně s leváctvím ztotožněn, dokáže svou autoritou dítě přimět k tomu, že je schopno se při psaní, tedy na první pohled laterálně nejviditelnějším projevu, své vedoucí ruky vzdát, jak ukazují i přes všechnu dosavadní a dlouhodobou osvětu mnohé případy i dnes.
Pro učitelku mateřské školy je v každém případě dobré zjistit, jestli se v rodině nějaký levák už nevyskytuje, a o tuto rodinnou zkušenost se opřít. A protože leváctví je většinou dědičné, nakonec se zjistí, že nějaký bližší či vzdálenější příbuzný levákem byl, nebo nakonec je, i když si to vlastně ani nikdo neuvědomuje, což je pro přijetí toho, že v rodině se vyskytl další levák, dobrý odrazový můstek.
Do mateřské školy nastupují děti v různé fázi laterální vyhraněnosti a v průběhu docházky se jejich lateralita ustaluje. Vedle velmi vyhraněných leváků i praváků této věkové kategorie, jimž už „velí příroda“ a u nichž se situace v této oblasti s největší pravděpodobností vyjasnila, je skupina dětí stranově ještě nevyhraněných. U těchto dětí musíme postupovat individuálně a s velkou citlivostí a zatím jim v otázkách stranové orientace nechávat mnohem větší prostor pro rozhodování, aby si tento svět a různé činnosti osahaly, protože je obecně známo, že tlak na rychlé dokončení stranové orientace může vyvolat problémy, které jsou dostatečně popsány v odborné i popularizační literatuře. Nicméně již před nástupem do školní docházky a pro potřeby zápisu do první třídy by bylo dobré vědět, že dítě bude psát levou, nebo pravou rukou. Pokud se dítě před nástupem do první třídy není vnitřně schopno rozhodnout, kterou ruku při psaní bude preferovat, je potřeba rodičům situaci vysvětlit, seznámit je s problematikou určení laterality a její potřebnosti vzhledem k úspěšnému zvládnutí první třídy ZŠ a doporučit návštěvu příslušné pedagogicko-psychologické poradny, která po vyšetřeních laterality a školní zralosti navrhne další postup.
Problematika leváctví v předškolní výchově je pořád jen málo prozkoumána a metodicky propracována nejen pro práci v mateřských školách, ale například i v kurzech pro uvolnění motoriky ruky, stejně jako v oblasti položení základů hry na hudební nástroje nebo jednotlivých sportů.
Základem práce s leváky je ovšem citlivý přístup a zájem o ně ze strany učitelů mateřských škol a předškolního poradenství a také okruh jejich znalostí problematiky leváků - sinistrologie.
Svět malého leváka však netvoří jen škola, ať už malá nebo velká, ale především rodiče, sourozenci a prarodiče; také kamarádi a spolužáci – před všechny staví fenomén leváctví nemalé úkoly, ale když jsou úspěšně zvládnuty, radost je o to větší.
28/4/2013