Levák učitelem? Proč ne! ... aneb o volbě povolání

Už několikrát jsme zdůraznili, že leváci jsou z hlediska práva a přístupu ke společenskému životu pojímáni jako naprosto rovnocenní s praváky. Z tohoto důvodu dnes neexistují administrativní překážky, kterými by bylo levákům znemožněno vykonávat nějaké povolání, protože lateralita se dnes v osobní dokumentaci neuvádí, při přijímacích řízeních na školy ani nezjišťuje a v konkurzech při výběrových řízeních  na pracovní místa ji není možno uvádět jako kritérium.

Přesto je potřeba se připravit na to, že celá řada povolání spočívá z různých důvodů ve své podstatě na orientaci těla a pohybech praváka a práci pravé ruky. Při výběru povolání je potřeba zvážit, do jaké míry bude levák schopen a hlavně ochoten se s touto situací vyrovnat a pravou ruku přicvičit. Opřít se můžeme o levákovu větší variabilitu podpořenou osobním vzorem, o vůli vstoupit do zvolené profese a v neposlední řadě o velkou chuť se pravákům vyrovnat či je dokonce předčít. V minulosti byla celá řada povolání levákům nedostupná nebo je donutila potlačit své leváctví a při výkonu profese používat pravou ruku. V mnohých povoláních tato situace trvá dodnes a pravděpodobně i trvat bude, i když je možno říct, že především díky variabilitě různých přístrojových zařízení se situace někdy zcela vyrovnala.

Přesto je celá řada povolání, v nichž se levák při práci musí přizpůsobit zcela. Například číšník, aby dostál stolovací etiketě, musí hosty obsluhovat zprava, což je pro leváka motoricky nevýhodné, protože ho to nutí nakročovat druhou nohou, nosit podnos s jídly nebo nápoji na levé ruce a podávat rukou pravou. V neméně nevýhodné situaci se nacházejí všichni leváci, kteří pracují na pracovištích, která jsou ergonomicky uzpůsobena pro lepší využití místa a času při pracovních operacích, které výkonávají praváci. O tom, že takových pracovních míst je bezpočet, není pochyb - přes kuchyně ve školních jídelnách až po velké hotely, pracoviště soustružníků a operátorů různých zařízení, která se ovládají pákami, automatické linky v průmyslových provozech a pokladnách hypermarketů až po další pracoviště, která jsou zařízena se stejnou filozofií.

V některých povoláních jsou však kladeny vysoké nároky na práci obou rukou a jejich součinnost - po řadě hovorů s chirurgy leváky vyplynulo, že současný špičkový chirurg musí dělat jemnou práci rovnocenně oběma rukama, ať pravák nebo levák. Chirurgické nástroje jsou zčásti univerzální, zčásti stranově orientované pro praváky včetně různých druhů nůžek, ale většina operatérů vykonává potřebné zákroky tou rukou a tím nástrojem, který je výhodný a dostupný.

Větší výhodu mají zubaři - zatímco zubařská křesla i některé nástroje byly orientovány pouze pro práci pravou rukou, museli kdysi zájemci o studium medicíny své leváctví při přijímacích zkouškách zatajit a pak svou ruku pravou přiučit jemné práci zubaře. Dnes to potřeba není, protože současní výrobci běžně nabízejí zařízení, která se dají sestavit na zakázku z modulů přímo určených pro práci pravou, nebo levou rukou. Ne ve všech lékařských oborech však postupuje vývoj takto přímočaře, proto se musí i dnešní porodníci leváci vyrovnat s nástroji pro praváky.