Lateralita sdružených pohybů

Co je lateralita sdružených pohybů a proč ji nelze určit jen podle ruky, ale je nutné sledovat i vazby mezi nohou, okem, uchem a celkovou strukturou pohybu? Tato kapitola vysvětluje, jak se skutečná dominantní strana projeví v komplexních motorických situacích (např. ve sportu) a proč tradiční pyramidové chápání laterality selhává při hodnocení celkového pohybového profilu dítěte či dospělého.
***

Při podrobném zkoumání laterality ruky, nohy, oka, ucha, mimiky a gest narážíme na celou řadu zajímavých otázek, na které v naší i zahraniční pedagogické literatuře nenajdeme odpověď. Všechny testy laterality se zaměřují na zjištění jednotlivostí, ale jakým postupem a podle jakých kritérií vyhodnotit lateralitu celkovou, na to nikdo uspojivou odpověď nedává. Největším problémem je to, že nejsou prozkoumány vazby mezi jednotlivými parametry pro stanovení laterality (právě ruky, nohy, oka a ucha) v různých pohybových situacích. Problém spočívá v tom, že nejčastěji (pro potřeby školní výuky) se zaměřujeme na stanovení hlavní ruky, kterou bude dítě psát, a také dominantního oka používaného při psaní a jemných motorických činnostech - zde, jak už bylo řečeno, zájem praktické pedagogiky končí.

Na druhé straně v běžném životě pak narážíme na celou řadu pohybových situací, při nichž je potřeba si ujasnit, jak je budeme vykonávat. Ne vždy pak dochází k tomu, že lateralita je správně určena právě proto, že v běžném jazyce a povědomí lidí je leváctví a praváctví spojeno právě jen s vedoucí rukou. Zjišťování laterality je z hlediska uvedených parametrů velmi často spojeno s jakýmsi pomyslným žebříčkem důležitosti, v němž ruka je vždy nejvýše a přes nohu, resp. oko směřuje přes lateralitu ucha k méně důležité mimiky a gest. Toto téměř pyramidální uspořádání vychází z toho, co je nejviditelnější v běžném praktickém životě, totiž intuitivní upřednostňování ruky.

Problémem je však to, že jakmile však přejdeme ke zkoumání celkových sdružených pohybů, toto rozvrstvení k našemu překvapení přestává platit a zavádí nás stranou. Sdružené pohyby se skládají také pyramidálně podle důležitosti, jejichž důležitost v konkrétní pohybové situaci jinak rozvrstvena jinak, než se traduje. Podívejme se na například na základní pohybovou situaci ve sportu, jakým je lední hokej, který přece tak dobře známe - základní otázkou, kterou položí rodiče i trenér se týká toho, jestli začínací hráč bude hrát hokejkou ohnutou doprava, nebo doleva. Co je určující pro takové rozhodnutí? Jestli je pravák, nebo levák určeno podle ruky, kterou dítě píše, nebo podle vedoucí nohy? Zde je potřeba si uvědomit, co je v celém sdruženém pohybu hokejisty prvotní: bruslení, nebo vedení puku a střelba? Když pohyb rozklíčujeme, velmi rychle zjistíme, že prvotní je pohyb nohou při bruslení a že teprve na něj je navrstven pohyb rukou a jejich rozmístění na holi, a tím i potřeba výsledného zahnutí hokejky. Dochází tedy k tomu, že obecně vnímaný pravák (protože píše pravou rukou)

Jaromír Jágr podepisuje reklamní hokejové puky pravou rukou - pravák - na následující fotografii z ledové plochy drží hokejku také jako pravák, protože

 

 

 

Hokejista Ladislav Romančík při výstřelu

 

 

 

 

 

 

 

https://isport.blesk.cz/galerie/hokej-nhl/95962/?foto=36

https://www.prozahori.sk/talent-zo-zahoria-hokejista-ladislav-romancik/