Vaše postřehy a názory

Určení vedoucí ruky či obourukosti ( ambidextrie )

Stanislava Emmerlingová | 19.03.2018

Moji sestru přecvičila z leváctví učitelka v první třídě.Vyrobila ji tím dysgrafii a dyskalkulii. Taktéž její syn byl přecvičen v roce 1980 v první třídě přes protesty jeho rodičů i moje. V té době jsem studovala pedagogickou fakultu a ani můj rozhovor s učitelkou a ředitelem školy záměr paní učitelky nezmařil - pan ředitel plně důvěřoval své učitelce a podpořil ji.
Jsem ráda, že už existují metody, kterými lze bezpečně vedoucí ruku či obourukost určit v kterémkoliv věk a hlavně u předškoláků vybrat tu správnou ruku pro psaní. Používám k tomu ve své poradně svalový test jako biofeedback na stresovou reakci mozku. Konzultovala jsem to s dříve spolupracující dětskou neuroložkou ( kontrolováno přes EEG záznam ). Tímto způsobem testuji i unilaterální činnost mozku.
Je to jednoduché, rychlé a neurofyziologicky vysvětlitelné.
Přivedl mě k tomu chlapec, který měl absolvovat kurz na odstranění GMO dle metodiky Heyrovské. Klasický test laterality ukázal obourukost na hranici praváctví, začali jsme tedy pravačkou. V prvním týdnu tréninku však začal mít poruchu spaní, proto jsem trénink přerušila a poslala ho na neurologické vyšetření. Neuroložka konstatovala podle EEG obourukost a tak to taky bylo. Použila jsem poprvé svalový test a ten ukázal pozitivní reakci na psaní oběma rukama
V první třídě psal chlapec až do května levou rukou. Když mu tvary písmen zautomatizovaly, začal ruce při psaní střídat, aniž by to snižovalo jeho školní výkonnost.

speciální pedagožka

Re: Určení vedoucí ruky či obourukosti ( ambidextrie )

Ivo Vodička | 10.04.2018

Vážená paní kolegyně, moc děkuji za příspěvek - Vaše metoda je zajímavá, a jak píšete, že přináší přesnější a rychlejší informace, bylo by velkým přínosem, kdyby se mohla rozšířit. Nemohu pro to udělat více, než Vám dát prostor na mých webových stránkách, kde byste mohla popsat blíže metodu, přístrojové vybavení a zkušenosti. Nechcete tedy o tom napsat článek?

Diagnostika laterality v starsim veku ?

Katerina | 25.10.2017

Dobry den, pan doktor. Jsem velky fanousik Vasi podrobni stranky o levactvi. Povzbuzena Vasi ustretovosti podelit se s poznatkami se sirokou verejnosti, dovolte mi zeptat se, zda li je mozne urcit puvodni lateralitu (a jeji vyhranenost ) u starsiho cloveka, ktery byl, se znacni pravdepodobnosti, priucen na pravorukost uz v rannim detstvi, coz po nastupe do zakladni skoly (1979) prineslo velkou zmenu v spravani - ranni denodenni plac a odmitani jit do skoly (v skolce bez problemu) a pak (1980) brzky nastup konstantniho zhorsovani zraku do minusu, az na soucasni uroven -14 Dp. Co chapu jako ambiciozni prepinani sil, obrovskou snahu dosahnou nemozne, t.j. dokonalosti v psani omoho slabsi, omnoho mene schopnejsi rukou. Pro ucelenost obrazu situace doplnim - skolni vysledky v prubehu ZS byli na jednicku. V zacatku byla i tezko definovatelna nocni mura, cerny prostor, jako neuniknutelna past, ktery se v sobe zvlastne prevracel. Odbornika jakeho zamereni by jste, prosim, poradil navstivit na zjisteni laterality a jejiho stupne ? V pripade, ze ma vubec vyznam zjistovat koreny karmy.... : /, a pochopit duvod celozivotni uzkosti a neustaly sklon k placi .
Vopred Vam moc dekuji za pripadnou odpoved, JAKKOLI strucnou !
mail : khybenova@centrum.sk

Re: Diagnostika laterality v starsim veku ?

Ivo Vodička | 05.11.2017

Dobrý den, Kateřino - diagnostikovat stupeň a charakter původní laterality u člověka raně dospělého, natožpak takového, který v pravoruké společnosti prožil několik desítek let, je velmi obtížné a popravdě bych se do toho vůbec nepouštěl. Pochybuji, že by se do takového úkolu někdo chtěl zodpovědně pustit, protože většinou toho z dob raného dětství a mládí víme z vlastních zkušeností velmi málo, spoléhat na vzpomínky z okolí je také velmi ošemetné, zvlášť tehdy, kdy naši nejbližší cítí, že něco kdysi možná vůči nám zanedbali. Základní problém je v tom, že znaky z dětství mohou být různě potlačeny, a tak jsou dnes těžce identifikovatelné, jiný důvod je ten, že během života přijímáme spoustu návyků, které si, třeba jako leváci, osvojujeme z pravorukého prostředí, a to velmi často, aniž si to uvědomujeme. Pak jsme nositeli různě upevněných návyků, které mohou být skoro stejně staré, jako jsme my sami. To je tak nepřehledná situace, že se v ní nikdo nevyzná, a navíc je to nedohledatelné. Jinou otázkou je, jak třeba vyčlenit nějaký problém spojený s lateralitou, který nám v běžném životě překáží, a odstranit ho. To je práce pro psychologa, terapeuta, který je v osobním kontaktu.

směr psaní čísel nebo hůlkového písma

Vlastimil | 11.09.2017

Moc děkuji za tyto stránky, jsem totiž pravák a Vaše články mi pomáhají při práci s mým levorukým synem, který je nyní v první třídě. Při prohlížení učebnic jsem si všiml postupu psaní čísla 1, kde bylo přesně dán směr, tj. zobáček nahoru a nožička od shora dolu. Syn však celou školku píše nejdříve nožičku od zdola nahoru a poté zobáček. Stejný postup měl i u velkého tiskacího písma. Měl by se učit "pravorukému" způsobu vzhledem k navazovanému písmu? Nebo levák dokáže využít oba způsoby podle potřeby? Věřím, že je mu to příjemnější, ale jako pravák nedokážu poznat, jestli mu to nebude do budoucna spíše přítěží. Děkuji.

Re: Směr psaní čísel nebo hůlkového písma

Ivo Vodička | 14.09.2017

Rozumím dobře Vašemu prvňáčkovi - on jen prostě využívá přirozeného pohybu psaní zprava doleva, tedy tak, jak by to při psaní levákům nejvíce vyhovovalo, aby mohli psát co nejvíce tahem. Z pohledu praváků se jedná o zrcadlové psaní a po dvou týdnech ve škole zatím není důvod k panice. Při psaní spojitého písma spojky (ligatury) většinou leváky donutí psát zprava doleva, malí leváci tento směr přijímají většinou bez potíží, ale sjednocování se směrem psaní může trvat i několik měsíců. U číslic, u nichž je stranovost jen špatně vidět, a také u tzv. hůlkového písma to prostě některé leváky svádí psát stranově neurčitá písmena a číslice z opačného směru, než je praváckým zvykem. Vzhledem k plynulosti psaní a zachování jednoty směru je samozřejmě lepší, když přijme obvyklý způsob psaní písmen i číslic, protože kolmé tahy se lépe píší shora dolů než zdola nahoru. Nakonec na tom je tké postaveno celé nespojité písmo, při jehož psaní se začíná shora (d, b, l, k, m, r apod). Z horní pozice psaní nad řádkem je to pro leváky snazší, než když jsou vedeni dolní metodou. Zkuste vysvětlit, že vedení čáry shora dolů je pro něj výhodnější (což je z hlediska motoriky ruky opravdu snazší vzhledem k smršťování svalů na rozdíl od jejich natahování). Jako učitel střední školy jsem se ale mnohokrát všiml, že i někteří praváci začínají psát některá velká tiskací písmena (T, I, R) i číslice odspodu - na jejich intelektu, ani dalších vlastnostech to podle mých pozorování nezanechává stopy.
Jinak moc děkuji za zprávu, že mé stránky pomáhají těm, kteří to nejvíce potřebují - rodičům malých leváků, a tím i malým levákům samotným.

levák a pravačka silnější

Tereza | 24.04.2017

Dobrý den, po 27 letech co jsem bezproblémová levačka :) poprvé nastal problém. Začala jsem hrát badminton a raketu uchopila automaticky do levé ruky. Zjistila jsem ale, že nikdy nedám tak silnou ránu levou rukou, jako pravou. Levá ruka je šikovnější, ale nemá zdaleka tolik síly. Pravá ruka dokáže dát ránu, ale zase není tak obratná..Takže zmatek a přehazovaní rakety z ruky do ruky..Uvědomila jsem si že i kopu pravou nohou a kdybych šla na "páku" jdu na to pravačkou. Jak je možné, že jako levák mám pravou ruku i nohu silnější?

Re: levák a pravačka silnější

Ivo Vodička | 22.05.2017

Víte, stanovení laterality je poměrně složitá věc a pořád velmi nejasná. Samozřejmě že všude po netu poletuje Matějček/Žlabův test určování laterality, ale ty pojmy "vedoucí", "šikovnější", "dominantní" a další jsou v pojetí různých výzkumníků pojaty různě. V běžném životě, který žijeme, a pro potřeby školy nám většinou stačí znát ruku, kterou píšeme a děláme jiné jemné motorické činnosti - podle toho sami sebe vnímáme v polaritě levák - pravá. Horší situace nastane, když se ponoříme do dalších znaků laterality (noha, oko, ucho, koordinace pohybů a dalších) a zjistíme, že s rukou nejde třeba oko nebo ucho. Pokud se ponoříme ještě hlouběji, do takové pomyslné třetí roviny, a pokud se začneme zabývat tím, co skutečně párové končetiny, oči, uši opravdu dělají v konkrétní pohybové situaci, situace je ještě mnohem komplikovanější, protože v těch, a to velmi rozmanitých konkrétních pohybových situacích, nám najednou končetiny intuitivně dělají pohyby, které ze zvyku nečekáme. Otázkou pak je, jak je postaven sled pohybů a která část ze složeného pohybu je v tom momentě důležitější. Může být, že při hraní to není otázka, že jste levák podle ruky, ale že vaše pravá noha je při hraní důležitější a "táhne" za sebou ruku a vám to z téhle pozice jde snadněji, a to může překvapit. Někteří výzkumníci hovoří o končetinách šikovnější (obratnější) x silnější, a právě pak ta šikovnější je ta, kterou píšeme, a ta druhá je silnější. Jeden z mých synů leváků má zaměřovací oko pravé, a když chodil na lukostřelbu, tak kvůli tomu musel přijmout luk i celkový sled pohybů jako pravák. Celá tato problematika, jak jsem říkal, není vyjasněna, u nás se běžně vychází z pojetí laterality M. Sováka ze začátku šedesátých let a od té doby se situace mnoho (= skoro vůbec) nepohnula. K tomu by bylo potřeba velkého výzkumu a nějaká instituce by na tom musela mít zájem - nejhlouběji pravděpodobně pronikli trenéři a lékaři vrcholových sportovců, ale ti informace do veřejnosti nepouštěji a ani nepustí, protože správně pochopená diagnostika pohybů přináší vítězství, tedy peníze. Česká pedagogika i školské orgány se zabývají jinými věcmi, protože nejpalčivější otázky spojené s leváky, a tím i s lateralitou, byly vyřešeny, ale dětí s jinými různými zvláštnostmi přibývá - a je to také potřeba řešit.

Re: Re: levák a pravačka silnější

Ivo Vodička - podruhé | 22.05.2017

Ještě jsem o tom přemýšlel - píšete, že jste začínající hráč - je tu taková možnost, že s snažíte hrát především silou, protože vaše levá ruka nemá dostatečný švih. Tenis a badminton k účinnému úderu vyžaduje především švih, pokud, neumíte dát ránu švihem levou rukou, a jestliže, ale to je jen moje spekulace, nemá levá ruka ten účinek, můžete to nakonec kompenzovat právě fyzicky silnější pravou rukou právě proto, že tak, viděno vašima očima (CNS), zatím dosáhnete lepších úspěchů.

Leváctví a chirurgie

Karel Benda | 05.04.2017

Jsem levák narozený ve stejném roce jako autor těchto stránek. V té době se v leckterých školách ještě "přecvičovalo," na naší škole už ne. Píšu tedy levou, v levé držím nůž, nůžky (pro praváky), lžíci, jehlu, sekeru, kladivo, zednickou lžíci apod. Také na koštěti, motyce či krumpáči mám levou nahoře.
Tak dobře jsem se adaptoval, že mi nepřišlo divné chtít se stát chirurgem. Nicméně - ouha, se skalpelem či nůžkami mi to v pravé prostě nešlo. To ovšem je problém pro kolegy z operační skupiny i pro instrumentářky (automaticky podávají do pravé). Zajímavé je, že např. s jehelcem (t.j. s kleštěmi, ve kterých se drží chirurgická jehla) jsem se bez většího uvažování a bez problémů naučil pracovat pravou rukou (což už je pro instrumentářky opravdový zmatek). Obecně: se všemi chirurgickými nástroji, se kterými jsem se učil pracovat až ve zralém věku, jsem se naučil pracovat pravou. Nikdo se mnou leváctví nikdy neřešil, nicméně jsem přesto přesvědčen, že se všem ulevilo, když jsem později odešel z kliniky na polikliniku - chirurg tam pracuje sám a nejsou tam zoufalé instrumentářky.
Chirurgů - leváků je víc, nicméně levorukým zájemcům o tento krásný obor bych pro úspěšnou kariéru vřele doporučoval naučit se ovládat základní nástroje pravou. Na prvním místě je tu totiž zájem pacienta, a pro ten je bezchybná souhra operačního týmu zcela zásadní.

1 | 2 | 3 >>

Přidat nový příspěvek