Vznik pomůcek pro leváky

Z písemných historických pramenů, které můžeme považovat za věrohodné, se dozvídáme, že někteří lidé starověku a středověku byli leváci. Zmínka o tomto faktu byla zaznamenána proto, že to byli lidé významní a na očích celé společnosti a případné dobové stigma leváka jim v podstatě nemohlo uškodit. O tom, kolik leváků však existovalo v běžné populaci, se můžeme jen domnívat. Vodítkem nám může být, že na základě dnešních zkušeností víme, že základní genetické dispozice obyvatelstva se mění jen velmi zvolna, a tak můžeme předpokládat, že leváků tehdy bylo v evropské populaci pravděpodobně přibližně stejně jako dnes. Otázkou je, jestli a proč byli či nebyli v populaci vidět tak jako dnes?
Při hledání odpovědi lze jen historicky odvozovat – pokud leváci svým leváctvím většinové společnosti nějakým způsobem nepřekáželi, pak nestálo dobovým historikům a životopiscům leváctví za zmínku. V souladu s velkým tradicionalizmem starověku, středověku i počínajícího novověku se leváci přizpůsobovali společenským zvyklostem tam, kde to bylo potřeba tím, že přijímali pohyby praváků při náboženských a společenských úkonech, přijímali pravostrannou konstrukci nářadí a jeho rozmístění v dílnách a s tím i pracovní postupy v souladu s pohyby většinové společnosti.
Je známo, že v římském vojsku museli vojáci leváci bojovat pravou rukou, aby nenarušili vojenský tvar, stejně jako si nemohli hudebníci leváci barokního smyčcového orchestru nechat vyrobit housle na míru a držet je v úplně jiné pozici než ostatní. Na druhé straně těžko předpokládat, že někdo leváka nutil, aby nosil džber vody v ruce pravé nebo aby zametal dvůr koštětem s rozmístěním rukou na násadě stejně jako praváci. Tam, kde levák pracuje sám nebo z hlediska pracovních pohybů v ne přísně organizované skupině praváků, může využívat svých dispozic leváka. Jakmile je však levák zapojen do společné skupiny pracujících praváků, chtě nechtě musí přijmout jejich pohyby. Z toho pak můžeme vyvozovat, že leváci, pokud to bylo z nějakých důvodů nutné, vždy dokázali přijmout strukturu pohybů praváka, i když jim to trvalo pravděpodobně déle a museli na to vynaložit více úsilí než praváci samotní. Tento přístup k věci trvá až na malé výjimky dodnes.

Mlácení obilí cepem – Řehůřková M., Badalová J., Vaňková M., Horáková M.,Veselá M. (nedatovaná fotografie z českého venkova) - prohlédneme-li si fotografii, zjistíme, že dvě ženy drží cep jako pravačky a dvě jako levačky, i když o levačky v úzkém slova smyslu nemusí jít, protože mnoho praváků  nemá shodnou lateralitu  ve vztahu ruka - noha.

Kosa na kosišti je konstruována pro praváky - levák s kosou pro pro leváky však vykonává stranově jiné pohyby a nemůže tak pracovat společně s praváky.

První největší kolizi v takovémto dlouhodobě praktikovaném soužití praváků a leváků přinesl době průmyslové revoluce zejména tlak na výkonnost, jemnost a přesnost vykonávané práce na strojích, které byly uzpůsobeny pro praváky. V  provozu, kde se na jednom zařízení ve směnách střídají pracovníci, nelze brát ohled na to, jestli je někdo levák. Pokud chce být zaměstnán, nezbývá mu než se s prostředím vyrovnat.

Dlouhodobá zkušenost ukazuje, že když je potřeba, leváci jsou schopni přijmout stejná pohybová schémata typická pro praváky, byť je to stojí více úsilí a času. Tato tendence je levákům vlastní dodnes a využívají ji mnohem častěji, než sami tuší.

Druhou třecí plochou, která zasáhla zejména děti leváky, byl požadavek plošné gramotnosti populace, jejíž součástí byla a je znalost psaní. Jednota metodického postupu při nácviku psaní pravou rukou nebrala ohledy na potřeby dětí leváků a následky násilného převádění leváků na ruku pravou při psaní byly pak přisuzovány intelektuálním, sociálním či jiným důvodům. Individualita středověkého člověka, individualita pracovních nástrojů vyrobených na míru doma i jejich převládající jednoduchost a s tím i modifikovatelnost pracovních postupů byla pod náporem nových požadavků ta tam.
Ostatně celé 19. století bylo ve znamení postupující unifikace, jejíž součástí se stal i člověk vystupujících v mnoha takových sociálních rolích – jako dělník nebo úředník, voják z důvodů branné povinnosti, konzument průmyslového zboží, zodpovědný rodič či občan - volič vybraných hlavních politických proudů. Byla to doba mohutné populační exploze, kdy bylo najednou ve velmi krátké době dost lidského pracovního potenciálu a mohlo se jím také plýtvat a lidé se museli přizpůsobovat strojům. S postupující specializací pracovních činností, prodlužováním a zdražováním přípravy na výkon povolání ve 20. století vznikla potřeba se schopnostmi lidí zacházet mnohem zodpovědněji. To přineslo zájem i o lidi, kteří nesplňují parametry „typologického zdravého praváka muže“, a také hledání různých řešení, jak pro společnost využít schopností těch, kteří se něčím odlišují – od zapojení žen v průmyslu a intelektuálních povoláních, tělesně postižených a lidí s dílčími obtížemi včetně leváků.

Do této nové situace tak nově vstupují i „věci pro leváky“, které se od svých předloh liší pouze tím, že jsou vyrobeny jako jejich stranově obrácené varianty. Zprvu si je pro výkon různých činností leváci nechali dělat na zakázku, později už někteří výrobci v levácích objevili stálou zákaznickou skupinu a začali je vyrábět sériově. Typickým příkladem je zejména vybavení pro některé sporty (baseball, golf, hokej), s nástupem rokenrolu a beatu levostranné kytary a baskytary, ale i jednodušší nástroje i přístroje. S emancipací leváctví se okruh „věcí pro leváky“ rozšiřuje na oblasti drobnějších výrobků pro školáky, kancelářské, ruční a domácí práce. Spolu s tím se o leváky začaly vážněji zajímat i školské systémy a postupně přicházejí s myšlenkou, že pomůcky pro leváky jsou pro ně nezbytné a že by jich leváci měli používat ke svému životu co nejvíce.

V současné době jsme v situaci, kdy běžný trh nabízí celou řadu věcí pro leváky, ale zároveň si tyto věci kupuje a pracuje s nimi jen malá část leváků, i když jsou běžně dostupné a jejich cena je stejná nebo jen o málo vyšší než jejich pravostranné vzory. Je to zejména proto, že přistoupit na příliš mnoho pomůcek znamená se neustále sledovat, kontrolovat se i kontrolovat své věci a přemýšlet a rozhodovat se o sobě s vědomím, že jsem levák. Znamená to být neustále ve střehu, sledovat, co je pro mě jako leváka dobré a špatné, výhodné a nevýhodné a jestli jsem na to v každém okamžiku nachystán. Znamená to neustále o sobě přemýšlet jako o levákovi, jako o tom, kdo je jiný než většina - takové sebezkoumání dlouhodobě zatěžuje a unavuje.

Řada pomůcek je pro dosažení alespoň stejného výkonu v nějaké konkrétní činnosti ve srovnání s praváky nutná tam, kde je potřeba využívat pohotovosti, rychlosti ve spojení s intuitivními pohyby. Takovým typickým příkladem jsou rukavice chytače v baseballu, lapačka hokejového brankáře nebo golfové hole – bez nich by sportovec nemohl uplatňovat své leváctví vůbec a musel by přijmout pohyby praváka právě kvůli nutnému vybavení, což by ho jako leváka ve výkonech limitovalo.
Jiné pomůcky pro leváky, kromě toho že jsou předpokladem vynikajícího výkonu, přispívají k vyšší bezpečnosti levákovy práce – levostranně řešená okružní nebo řetězová pila v rukou leváka truhláře nebo dřevorubce mu navíc dává srovnatelný pracovní komfort ve srovnání s pravákem. Zde se však výrazně začíná objevovat hledisko vztahu pořizovací ceny a užitkovosti – pokud levák činnosti provádí spíše málokdy a na úrovni hobby, volí velmi často tu cestu, při níž se mu nevyplatí shánět takový přístroj orientovaný pro leváky, protože by s ním v rodině pracoval pouze sám, a raději zvolí variantu pro rodinu praktičtější - přikloní se k pravostranné a osvojí si pravostranné návyky.
Řada věcí pro leváky spíše drobnějšího charakteru zvyšuje komfort práce a s tím spojené sebevědomí v situacích, kdy pravák a levák svým vybavením stojí od začátku na srovnatelné startovací čáře. To platí zejména u některých pomůcek pro školní děti, např. s levostrannými nůžkami, kdy na začátku výuky jsou všechny děti vybaveny srovnatelně, přestože je větší část dospívajících později opustí. Některé pomůcky naopak do levákova života mohou vstoupit až v jeho dospělosti - stáčecí metr pro leváky nebo displej elektronické zkoušečky napětí, na němž řemeslník nevidí číslice nohama vzhůru, rozhodně zpříjemní práci.

Levorukému zámečníkovi se vyplatí pořídit si moderní posuvné měřítko s digitálním ukazatelem orientovaným pro leváky.

Vedle těchto alespoň někdy či dočasně leváky používaných pomůcek je i velká skupina těch, které jsou úplně zbytečné a některé dokonce zavádějící. Tyto pomůcky pro leváky jsou zčásti vyráběny z neznalosti levákových potřeb, některé jsou vpuštěny na trh, aby se zjistilo, jestli na ně bude nějaká zákaznická skupina reagovat a na trhu se uchytí. Samostatnou skupinou jsou i takové, které jsou vysloveně zbytečné, až zavádějící a v dlouhodobém horizontu jsou pro leváky přítěží. Sem patří různé dárkové předměty pro leváky a kuriozity, jako jsou hrníčky, náramkové hodinky pro leváky a třeba i nástěnné hodiny s opačným pohybem ručiček.

 Pomůcka pro leváky, nebo pouhá kuriozita? Druhé je správné. Zavádění dvojího systému řešení jednoho a téhož leváka zatěžuje.

Musíme si uvědomit, že pomůcky pro leváky si nekupují jen ti, kteří je potřebují nebo pouze pro zvýšení komfortu chtějí, tzn. leváci, ale také jejich rodiče, prarodiče, učitelé a další, kteří od výrobců nebo pedagogů přijímají informace a kteří na základě prozatím malých zkušeností s leváky, raději vybaví dítě „vším možným pro leváky“, než aby něco zanedbali.

 

http://www.jablonany.cz/album/historicke-foto/#historicke-jablonany-11-jpg

http://www.tresnainstrument.com/measuring_instrument_images/digital_calipers/d/digital_calipers_ec17.jpg

  http://www.arceurotrade.co.uk/Catalogue/Measurement/Calipers

http://www.leftyslefthanded.com/Mirror_Image_Wall_Clock_p/901980.htm