Blue Moon / Bloumám

Richard Rodgers / Lorenz Hart / 1934 / česky Ivo Vodička / 2015

Melodie písně Richarda Rodgerse "Blue Moon" vznikla v roce 1933 spolu s prvním textem Lorenza Harta – oba autoři pracovali ve filmovém průmyslu, ale teprve po několika letech a s pátou úpravou textu se jim podařilo skladbu prosadit do éteru v roce 1935. K poslední romantické textové verzi byl prý L. Hart producentem doslova už přinucen. Název „Blue Moon“ se odkazuje na anglický idiomatický výraz "jednou za uherský rok", který vychází z nesrovnalosti počtu úplňků a počtu měsíců v roce. Titul se tak opírá o slovní hříčku, protože modrá je i barva melancholie. A protože vypravěč je osamělý a smutný, a to, že najde lásku a štěstí v ní, je tak nepravděpodobné, že by k tomu muselo dojít za uherský rok, je píseň spíše povzdechem, který nakonec posluchače zaujal.

"Blue Moon" se stal mezinárodním hitem číslo jedna a byl nahrán a nazpíván snad všemi orchestry a zpěváky v různých dobových úpravách, z nichž snad nejzajímavější přinesla v roce 1961 doo-wop skupina The Marcels.

 

Bloumám, do mě vůbec nic není,

věčně se utápím v snění

s měsícem nad hlavou.

 

Já vím, i měsíc takhle si zpívá

a hvězdy bláhově sčítá,     

když nebem plují si tmou.

 

Hlavou mi písně znějí,

 že naději jednu mám,

že měsíc se ve zlato změní,

až zjistím, že tě tu mám.

 

Blouzním, s nadějí ve snech kouzlím,

jak měsíc a hvězdy změní,

abych tu nebyl sám.

 

Blouzním, že měsíc se v lásku změní,

že znám tě o něco líp

než všechen měsíční svit.

 

Jak blíženci patříme k sobě,

vždyť v srdci tě jedinou mám.

Jak blázen tu bloudím a zpívám,

pomalu umírám.

 

Blouzním, s nadějí ve snech kouzlím,

místo už v srdci není,

mně zbývá snad jenom snění.

 

Vždyť prázdnou náruč mám,

samotou umírám,

samotou umírám.

 

***

 

G+  C Ami Dmi7  G7       C  Ami

Bloumám, do mě vůbec nic není,

Dmi7     G7     C   Ami

věčně se utápím v snění

Dmi7      G7     C  Ami  Dmi7  G+

s měsícem nad hlavou.

 

Já vím, i měsíc takhle si zpívá

a hvězdy bláhově sčítá,

Dmi7       G7       C  F  C  C7

když nebem plují si tmou.

 

Dmi        G7   C  C7

Hlavou mi písně znějí,

Dmi       G7    C  C7

že naději jednu mám,

Fmi         B7       Eb

že měsíc se ve zlato změní,

G           D7       G  G7 G+

až zjistím, že tě tu mám.

 

Blouzním, s nadějí ve snech kouzlím,

jak měsíc a hvězdy změní,

abych tu nebyl sám.

 

Blouzním, že měsíc se v lásku změní,

že znám tě o něco líp

než všechen měsíční svit.

 

Jak blíženci patříme k sobě,

vždyť v srdci tě jedinou mám.

Jak blázen tu bloudím a zpívám,

pomalu umírám.

 

Blouzním, s nadějí ve snech kouzlím,

místo už v srdci není,

mně zbývá snad jenom snění.

 

Vždyť prázdnou náruč mám,

samotou umírám,

samotou umírám.