Být rodičem leváka

Otázka, která v této souvislosti každého rodiče napadne jako samozřejmě první, směřuje k budoucnosti dítěte jako leváka. Myslím, že přáním i povinností rodičů je vychovávat ze svého dítěte leváka především slušného a pracovitého člověka, stejně jako by se o to měli snažit s jakýmkoli dalším vlastním nebo svěřeným dítětem.

Podmínkou správné výchovy je každým dnem usilovat o to, abychom vytvářeli a udržovali funkční rodinu, která prožívá štěstí ze vzájemných vztahů. Jen tak si můžeme své rodičovství skutečně užít a mít radost z toho, že společně s dítětem nacházíme mnoho společných aktivit  řešení různých činností, kterými se naše dítě připravuje na praktický život.

Měli bychom mít na paměti, že leváctví našeho dítěte není bod, kolem kterého by měla celá rodina kroužit a tiše našlapovat. Pokud budeme leváctví svého dítěte vnímat jako něco přirozeného, a zde musím podotknout, že leváctví přirozené je, a pokud mu z nevědomosti nebudeme vytvářet nevhodné podmínky nebo na něj klást nepřiměřené požadavky, můžeme si být jisti, že samo leváctví není pro jeho šťastný a úspěšný život překážkou.

Leváctví vyvěrá z hloubi z osobnosti a změnit výchovou ho nelze. Leváctví lze potlačit v některých projevech při vykonávání pohybů, lze se naučit a dodržovat pravostranné zvyklosti, ale levákem člověk zůstává navždy.

Kam tedy zaměřit výchovu našeho leváka? Měla by se ubírat k tomu, aby se levoruké dítě s pravostranným světem postupně sžívalo, nacházelo si v něm cestu a učilo se, jak život plnohodnotně žít. Rodiče by jej měli vést k tomu, že je takové, jaké právě je, a že s tím v životě musí počítat. Spolu s ním hledat cesty, aby se naučilo vyrovnávat se s pravostraným prostředím nejen v dětství, ale umělo to později i v dospělosti. Dítě nelitovat a sebelítosti ho neučit, podporovat u něj zdravé sebevědomí, zároveň ale střízlivý pohled na svět, což je dobrým předpokladem pro vytváření dlouhodobě vyvážených vztahů k sobě i k okolí.

Rodiče leváka musí vědět, že nesou plnou odpovědnost za jeho výchovu a že v drtivé většině případů i po doporučeních pedagogů, psychologů nebo lékařů o něm rozhodují právě jen oni.

Je běžné, že někteří malí leváci se projevují jednoznačně už od útlého dětství, ale někteří dospějí z hlediska stranovosti až později. Z tohoto důvodu se určuje stranová orientace dítěte poprvé podle výpovědi rodičů až při prohlídce dětským lékařem v jeho pěti a půl letech. Údaj o stranové preferenci se do zdravotní či jiné dokumentace nikam nezapisuje, takže evidence leváků se nikdy nevedla a nevede.

Pokud dítě vykazuje známky zdravého vývoje, není už sledováno nikým jiným než rodiči, a pokud je to nutné při jednotlivých činnostech příslušnými učiteli ve vzdělávacích předmětech a v oblasti zájmové činnosti také vychovateli a trénery. Jen skutečně malá část leváků je pak diagnostikována speciálním pedagogickým pracovištěm, protože jinak pro to žádný důvod není.

V případě, že je dítě v tomto věku ještě nevyhraněné nebo má nějaké specifické obtíže, dětský lékař doporučuje rodičům konzultaci a vyšetření ve specializovaném pracovišti pedagogickopsychologické poradny, nebo může přímo dát poukaz k vyšetření. Je jen na rodičích, jak tuto úlohu zvládnou a jak budou ochotni a schopni pod odborným pedagogickým vedením spolupracovat se svým dítětem a společně jeho obtíže odstraňovat.