Pokoj pro leváka

Při zařizování pokoje pro leváka nebo jeho pracoviště v jiných částech bytu musíme vzít v úvahu, jestli se nacházíme v situaci, že je levák může využívat sám pro sebe nebo je sdílí s ostatními členy domácnosti praváky.

Nejdůležitější kusem nábytku z hlediska uspořádání pokoje pro leváka je jeho psací stůl. Pokud má levák levák sdílet psací stůl s dalším členem rodiny pravákem, například sourozencem, musíme se připravit na to, že některá přídavná zařízení se budou muset přesouvat. Světlo musí levákovi padat do písma z pravé strany, proto je lampička v pravé části pracovní plochy, u přímého denního světla může přicházet i z čela. Zásuvkový díl vlevo patří hornímu levákovi stejně jako pravákovi, pokud je malý levák veden k dolnímu psaní, sedí pootočen mírně doprava a zásuvkový díl je vpravo.

Levákovi pořídíme dostatečně velký stůl nejenom proto, že je tvořivý a určitě bude potřebovat prostor pro své tvůrčí aktivity, ale hlavně z toho důvodu, aby si dítě mohlo osvojit dobré návyky při psaní. Musíme totiž počítat s tím, že mnoho školních sešitů i sešitových učebnic i pro malé školáky je ve formátu A4 - do jednoho školák zapisuje a nad ním musí být učebnice. Mírné stočení sešitu a knihy doleva u horních leváků jako i u praváků zabere o něco více prostoru.

Největším problémem dětských pokojů je to, že psací stolky plní více funkcí než kdysi, ale jejich velikost je pořád stejná. Místo určené psaní se zmenšuje a nutí dítě psát jinak, než by mělo. Hlavně v počátcích psaní by dítě nemělo sedět u stolu, na němž je umístěn počítač, který nejenže odvádí pozornost do nácviku psaní a čtení, ale většinou mění uspořádání věcí na stole. Rozvoj široké nabídky stolků pod počítač šel ruku v ruce s jeho rozšiřováním nejen v kancelářích, ale i v domácnostech. Stolek pod PC je konstruován pro tento účel a nepředpokládá se, že kromě mála drobných poznámek bude sloužit jako skutečný psací stůl.

Stůl pro práci s počítačem není vhodný pro nácvik psaní, jeho plocha a uspořádání nepředpokládá práci se sešitem, učebnicemi v kombinaci s místem pro klávesnici a ovládací myš.

Některé dětské psací stoly mají pracovní desku s volitelným náklonem, která může být i dělitelná. Pro psaní, kreslení a malování je mírný sklon vhodný, protože zkrátí oblouk zad a dítě může sedět více vzpřímeně. Přestože takovéto desky bývají opatřeny drážkou na odkládání psacích potřeb, nebo dokonce mají i podélné přihrádky, často je samy děti v nakloněném stavu nechtějí používat, protože tužky, pastelky a další věci se jim kutálejí dolů, když v tvůrčím zápalu rychle střídají barvy a když věci spontánně odkládají.

K práci u psacího stolku neodmyslitelně patří i vhodné sezení. V tomto ohledu je lepší raději neexperimentovat a spolehnout se na zkušenosti předcházejících generací, které nám zanechaly lety prověřenou a vyzkoušenou tradiční židli. Zde je potřeba poznamenat, že přestože výrobci hájí různá polohovací křesla na kolečkách, pro dítě, které si vytváří návyky, vhodná není. Při různých činnostech u stolu, při psaní, kreslení, stříhání nůžkami, modelování a vůbec při každé manipulaci s věcmi je potřeba se natočit, mírně vzepřít a mít své pohyby pod kontrolou. To otáčecí židle neumožňuje, protože je neustále v pohybu, opěrky rukou neumožňují zasunout židli pod pracovní desku, dítě pak sedí nepřirozeně daleko od psaní a nadměrně prodlužuje oblouk zad. Přes všechna ujištění výrobců o kvalitě dětských kolečkových židlí se u levnějších modelů brzy projeví nízká mechanická odolnost jednotlivých součástek a sklony sedáku a opěráku neodpovídají slíbené zdravé ergonomii.

Upřednostníme raději pevnou standardní židli s rovným, ale polstrovaným podsedákem, na který se menším dětem může dát ještě další pevný podsedák, kterým se zvýší jejich posez.

Velmi diskutovanou otázkou je i uspořádání pracoviště u počítače - řada pedagogů ve shodě s představou, že leváci by měli mít co nejvíce věcí uzpůsobených na svou stranu, doporučují pořídit klávesnici a počítačovou myš pro leváky a ovládat ji levou rukou.³

Ze zkušeností leváků však vyplývá, že takovéto uspořádání upřednostňuje jen jejich zanedbatelná část. Hlavním důvodem je to, že levák musí být v užívání počítačů kompatibilní s vnějším prostředím, i když si doma může uzpůsobit vlastní pracoviště a jeho uspořádání, přesto musí umět ovládat počítač ve škole, u spolužáků doma nebo na svém pracovišti v zaměstnání. Na všech místech se často musí při práci průběžně střídat s praváky a je jen velmi obtížné neustále přeorganizovávat uspořádání věcí na stole i nastavení ovládání myši, proto je jednodušší držet se převládajícího řešení. Dnešní malí leváci s počítačem vyrůstají a zručnost při jeho ovládání a jemnou motoriku pohybů při práci s myší pravou rukou si osvojují postupně ke stejné citlivosti, jakou mají praváci, a o možnosti ovládat myš levou rukou ani neuvažují. Když k tomu připočteme volnou levou ruku, kterou můžeme využít k vytváření poznámek nebo k manipulaci s jinými předměty nebo přístroji, zjistíme, že levák je vlastně ve výhodě. Podrobně o tomto problému je pojednáno v kapitole Levák a počítač.

Na ostatní vybavení pokoje nebo domácnosti nábytkem si nekladou leváci žádné velké nároky. Pokud je to možné, je vhodnější umístit levákovi jeho noční stolek vedle postele tak, aby když leží, byl po jeho pravé straně. To mu umožní levou rukou lépe odkládat věci na jeho horní desku a otvírat dvířka nebo zásuvky.

*

Domácnost a její členové jsou v neustálém vývoji, jejich potřeby se v průběhu života mění, nábytek a další zařízení přibývají většinou postupně a postupně se také ztrácejí, když jsou opotřebovány nebo když ztratí svůj účel - to je příležitost, jak se znalostí věcí vyhovět i levákům tak, aby se jim doma žilo jako doma.

***