Historie a rarity

Některé psací prostředky se dnes staly jen historickou zmínkou - mezi ně patří i vynálezy, které byly překonány, ale které nelze zatracovat, protože plnily svou dobovou úlohu. Z některých se časem vyvinuly mnohem dokonalejší psací prostředky, některé zanikly - přesto nad nimi nelze mávnout rukou, protože kdoví? I vývoj dnes nejrozšířenějšího psacího prostředku, kterým je kuličková tužka trval vpodstatě přes sto let.

Skleněné hroty

Skleněný hrot pera nahrazoval perko ocelové a byl vsazován i do plnicích per - tento bezesporu dobrý nápad, protože pero se dalo v ruce otáčet jako grafitová tužka, z dlouhodobého hlediska ztroskotal právě na malé odolnosti skleněného hrotu proti pádu a také pro jeho snadné ulamování i při psaní, jak vzpomínají pamětníci, kteří jím ještě psali. Neodolatelný je skleněný hrot zejména pro jeho krásné dizajnové zpracování a právě proto je vyhledávaným předmětem sběratelů per na celém světě. Sám princip konstrukce hrotu by se možná dal oživit použitím dnešních moderních keramických nebo syntetických materiálů, ale zatím pro to není důvod.

Plnicí pero Imperial vyrobené v protektorátu firmou J. Broda mezi roky 1940-45.

Jedním z nejvýznamnějších světových výrobců skleněných hrotů působil v tehdejším meziválečném Československu, ale zjitřená doba konce války a po ní mu nepřála, výroba byla a povědomost jak o skleněných hrotech i samotném výrobci se ztratila, a tak je tu alespoň připomínka, která je na www Jesenického horského spolku:

"Zakladatel firmy HARO Dr. Hanns Roggenbuck (název je odvozený z počátečních písmen jeho jména a příjmení) byl generálním zástupcem japonské společnosti, vyrábějící plnicí pera. V roce 1922 přišel do Německa hledat nové trhy pro tyto výrobky. Japonská plnící pera byla velmi levná, ale záměr se nezdařil, protože jejich kvalita, ve srovnání s německými plnícími pery, neobstála.

V roce 1926 proto Hanns Roggenbuck založil vlastní firmu HARO ve městě Frömsdorf v Pomořanech, v tehdejším východním Prusku. Později se produkce per ve firmě s úplným názvem Haro-Füllhalterfabrik Hanns Roggenbuck & Co., Frankenstein/Schlesien přesouvá do tehdy německého Frankensteinu (dnes Zabkovice Slaskie v Polsku). Věž místního zámku se spolu s charakteristickým skleněným hrotem objevuje v logu firmy.

V roce 1930 firma otvírá další závod v Bílé Vodě, v tehdejším Československu. Oba závody používaly ochrannou známku HARO, vytvořenou ze jména svého zakladatele. Ve svých závodech firma zaměstnávala 165 pracovníků a produkce přesahovala 500tis. per se skleněným hrotem ročně. Není jasné, zda byly skleněné hroty poprvé použity firmou HARO, nebo převzaty od Roggenbuckova bratrance v USA, případně zda jsou jiného původu.

Pro Roggenbuckova pera je však charakteristický právě skleněný hrot, chráněný několika patenty. Skleněný hrot byl odolný proti korozi z inkoustu a také cenově dostupný, což bylo výhodou zejména v době války, z důvodu nedostatku jiných surovin. Jeho nevýhodou však byla vzhledem ke skleněnému materiálu tuhost a nižší mechanická odolnost, než u hrotů z klasických materiálů."

Více zde: https://www.kutzer.cz/products/haro-vykonne-pero-moderni-doby/; https://www.penforum.cz/viewtopic.php?f=28&t=923; https://www.fountainpennetwork.com/forum/topic/236340-jbrod-co-bohemian-company-of-tormented-story/

2/1/2017; květen 2020