Lateralita ruky

Lateralita ruky je základem pro označení toho, kdo je pravák nebo levák, a upřednostňování ruky při vykonávání zejména jemných úkonů složených do souvislých koordinovaných sledů pohybů je pro nás nejdůležitějším měřítkem laterality celkové.

Lidská ruka a její význam pro vývoj člověka jako celku i jednotlivce byla mnohokrát popsána, a tak zde jenom připomeneme, že centra, která řídí jemnou motoriku ruky bezprostředně navazují na cenrum řeči. S největší pravděpodobností jsou obě centra jakýmisi spojitými nádobami, které se navzájem podmiňují. Ostatně na to už přišli naši přední logopedi M. Sovák a Fr. Synek v letech padesátých minulého století, kteří prokázali, že převádění dětí leváků na ruku pravou při psaní se může u mnoha dětí negativně projevit na jejich úrovni řeči, a to s dlouhodobými, až celoživotními problémy. Psaní je velmi složitý proces bezprostředně zasahující i do myšlení, a tak necháme na předškolním dítěti to, kterou rukou si zatím samostatně zvolí je kresllení a malování, popř. použije k samovolné nápodobě písma, ke které se některé předškolní děti uchylují.

Na druhé straně není známo, že by běžné mechanické činnosti příležitostně i pravidelně vykonávané druhou rukou samy o sobě vyvolávaly nějaké potíže, takže uchopování předmětů, jejich přemisťování, skládání, otáčení, házení, navlékání a další pohyby můžeme procvičovat rukama oběma. Stejně tak je vhodné nacvičovat gesta i prstovou gymnastiku rukama oběma. Zejména pro leváky je důležité, aby jejich pravá ruka byla procvičenější, protože v životě je čeká spousta činností, které budou muset z různých důvodů vykonávat jen rukou pravou. Například při hře na hudební nástroje, které jsou až výjimky konstruovány pro praváky je role pravé a levé ruky jasně dána, přesto se leváci naučí hrát na housle nebo na dechové nástroje, aniž by byli viditelně hendikepováni (viz kapitola Levák a hudební nástroje). Přesto je potřeba vzít v úvahu, že jim nácvik dá více práce a bude alespoň ze začátku trvat pravděpodobně déle. To však neznamená, že by leváci měli být z takových činností vyloučeni nebo omlouváni tím, že z povahy jejich leváctví jim to nejde - naopak je známo, že adekvátní počet vrcholových sportovců, muzikantů, chirurgů či řemeslníků se se situací zdárně vypořádalo.

Z pozorování rodičů i učitelů pak vyplývá, že v dospívání a dospělosti má z životní nutnosti většina leváků lépe koordinované pohyby pravé ruky, než je tomu u praváků u ruky levé.

Při vyhodnocování jednotlivých činností musímě mít na paměti, že by měly být opakované a vykonávané zcela svobodně a spontánně. Předpokládáme, že dítě pozorujeme v situacích, kdy dítěti samotnému na plnění úkolu záleží, ale na dítě při plnění úkolů nenaléháme, protože dítě nemá vědět, že je pozorováno.

V některých situacích nelze věrohodně stanovit, která ruka je vedoucí, protože obě ruce vykonávají stejnou činnost (držení velké krabice, rytmické pohyby rukama při plavání, vis na hrazdě obouruč), nebo právě v tom okamžiku není možno rozhodnout, která činnost je pro osobu právě teď ta důležitější. Podle jakých činností tedy můžeme lateralitu ruky určit?

Příklady okamžitých činností, z nichž nejde vyvodit lateralitu (kresba L. Linajová, KuliFerda pro leváky, nakl. Raabe).

U složitějších činností, kde je potřeba obou rukou v různých rolích (protahování niti jehlou, otáčení matičky na šroubu, ořezávání tužky ořezávátkem, okrajování nožem, loupání ovoce škrabkou, zatloukání hřebíků kladívkem, zapínání knoflíků apod), je jedna ruka dynamická (vedoucí) a druhá statická (ruka "druhá"). Ruka statická přidržuje materiály v klidu, stabilizuje jejich polohu, aby ruka dynamická na nich mohla provádět jemnou pracovní operaci.

1. Držení předmětů - lidé intuitivně uchopují předměty, na kterých jim záleží, svou vedoucí rukou. Pozor ovšem na situace, kdy člověk sám vyhodnotí jednotlivý pohyb jako součást sledu činností a s nimi pohybů vyšších a svou důležitější ruku si zatím ponechává volnou pro budoucí náročnější činnost.

Dobrým indikátorem je volba lžičky k jedení (kresba L. Linajová, KuliFerda pro leváky, nakl. Raabe)

Holčička se při pouštění draka zakoukala vedle - pravděpodobně je pravák, protože svou levou ruku nepoužívá, ani se ji použít z povahy celé činnosti nechystá.

Při určování laterality se nesmíme ukvapit a musíme si dobře promyslet, co lidé skutečně dělají: na první pohled vidíme, že tento mladý muž pouští draka levou rukou. Je levák?

S největší pravděpodobností není. To proto, že motocyklistickou helmu, která je drahá a pro něj důležitá, drží v ruce pravé, aby se nepoškodila. Na draka zůstala ruka levá.

Loupání okurky levou rukou (dynamická), kterou drží ruka pravá (statická).

Typické levákovo uspořádání pracoviště při krájení chleba - levá ruka krájí, pravá drží bochník.

Při mytí nádobí levák používá pravou ruku k jeho držení a levou rukou vykonává čisticí pohyby.

2. Stavění kostek do komínu na sebe - když se komín povážlivě hýbe, dítě začne upřednostňovat vedoucí ruku. Černobílá fotografie připomíná, že tento test je používán jako jeden ze základních od šedesátých let.

3. Navlékání korálků na bužírku (drát) s využitím dynamické ruky - vzhledem k tuhosti bužírky nebo drátku, který je pevný a drží, dítě levák pravděpodobně uchopí korálek do levé ruky a navlékne jej na bužírku. Zde je zajímavé, že když je použita nit, dítě přehodnotí celou situaci, a protože nit je jemná a ohýbá se, úloha obou rukou se změní. Většina žen statickou rukou drží jehlu a dynamickou rukou se snaží prostrčit konec niti skrz ouško jehly. Tohoto detailu si všimnul i Mark Twain, který v románu Dobrodružství Toma Sawyera a H. F. popsal nejen zkoušku ženského a mužského přístupu, ale půvabně zaznamenal fenomén statické a dynamické ruky.

4. Vkládání drobných předmětů do krabičky jen jednou rukou - pravák.

5. Propojování kancelářských sponek - jemná práce je rozdělena mezi ruce tak, že statická drží řetízek, dynamická navléká sponku - levák.

6. Házení a chytání, různé pohybové aktivity:

Házení kroužků na kuželík při dětském dni - pravák.

Levák v hodu míčkem a pravák v tolik osvědčené pozici stavění kostek.

Kutálení kroužku holí (pravák) a srážení improvizovaných "ruských kuželek" (pravák).

7. Provlékání tkaniček v dírkách u boty - pravák.

8. Držení psacího prostředku - dítě ke kreslení a psaní, jako vůbec asi k nejsložitější činnosti, používá vedoucí ruku.

Holčička levačka obkresluje svou pravou ruku rukou levou - jeden z úkolů na stanovení laterality, v němž jsou role rukou jasně rozlišitelné.

Leváci obecně rádi kreslí - za povšimnutí stojí nesprávný úchop tužky.

Pravák a levák hrají strategickou hru na čtverečkovaném papíře - výhodná pozice pro oba hráče.

Typická pozice leváka při typické pracovní činnosti, při níž táhne štětec zprava doleva.

Pozor! Stříhání nůžkami se nehodí jako zkouška laterality, protože stříhání je pro leváka většinou nějaký kompromis mezi obecnou dostupností pravostranných nůžek a přirozenými pohyby ruky. Více o této problematice najdete ve specializované kapitole Stříháme nůžkami.

Daší náměty na pozorování vedoucí ruky podle Healeyové (Healey, Jane M.: Leváci a jejich výchova, Portál, Praha, 2002, str. 33):

• držení láhve nebo dudlíku
• uchopování hraček – předmětů
• malování prstem
• nesení oblíbené panenky nebo plyšového zvířátka (hračky obecně)
• kutálení a později házení míče
• mávání pálkou nebo klackem
• trhání drobných plodů – borůvky, rybíz
• oždibování jídla
• používání hračkových nástrojů, jako jsou kladívka a pily
• hraní her, které vyžadují určitou úroveň užívání obou rukou, jako jsou hračkové telefony nebo různé skládačky
• aktivita pouze jedné končetiny – utírání, leštění, řezání
• test kreslením – obtahováním ruky (kreslení vedoucí rukou, vedoucí ruka obtahuje na papír položenou ruku "druhou")

13/12/2015