Výchova? Vzdělání? Čert nám pomáhej!

Miroslav Čejka 15.09.2007


Když tatínek pana Vaculíka káral nezvedená děcka, říkával: "A o králíky a koze má se starat kdo: čert?" A jeho syn už nejednou ukázal, jak se o nás pořád a všestranně čert stará, jak "je angažován na trhu, má akcie v bankách, koupené časy v televizích, má noviny, časopisy, reklamu, herny, advokátní kanceláře..."  

Já teď s hrůzou v očích vidím, že už před drahným časem čert úspěšně vtrhl do další oblasti, která je pro něho ještě důležitější než ty uvedené, protože v ní se rozhoduje, jak bude vypadat člověk příští generace. Dostal se do našeho výchovného systému a pěkně se v něm usadil. Je přitom mazaný - inu jako čert. Umí používat krásná, hladká a mazlavá slovíčka, na která se už lepí celé legie masových hlupáků a barbarů. Toto všechno mám přes pana Lewise od pramene, a to přímo od Zmarchroba, ďábelského experta na pedagogiku a výchovnou problematiku nové generace.
Tak předně pozorujeme, co čert zdůrazňuje: že naše výchova má být prý "v duchu Komenského" demokratická. V národě, který nad jiné vyniká závistivostí, to ovšem znamená: "Já jsem stejně dobrý jako ty, a ty se moc nevytahuj!" a hned s tou zásadou šup do školy. Hlupák a lenoch (a co jich je!) je stejně dobrý jako ten chytrý, talentovaný a pilný a nesmí být rafinovaně zahanbován záludnými chytráky a pilníky, a to třeba tím, že by byli nějak upřednostňováni v dalším postupu. To by totiž bylo nedemokratické. Individuální rozdíly je tedy třeba co nejlépe zamaskovat. Píli je třeba pohrdlivě označit za biflování, talent za snobské vytahováním se nad druhé. Je třeba stále starostlivě pečovat o to, aby naši drazí hlupáčci a lenůšci nebyli přetěžováni zbytečnými faktickými vědomostmi. Oni mají za lubem přece něco lepšího: kritické myšlení, které se snadno obejde i bez balastu faktických, věcných znalostí. Toto se v nich má rozvíjet.
Oni mají přece tvůrčí schopnosti, které se obejdou i bez talentu! Na nižších stupních se pro rozmazlené, omezené a líné děti, kterým nevoní jazyky, dějepis nebo matematika, protože - ruku na srdce - ty se bez biflování nedají naučit, zavedou přitažlivější předměty, kterým se dřív dítě věnovalo spontánně ve volném čase, jen je musíme správně nazvat. Plácání báboviček z písku nazveme modelováním, šoulání panáčků z plastelíny výtvarnou plastikou, výrobu draků a ptačích budek technologií, prostoduché rýmovačky do památníku tvůrčím psaním.
Hlavně těm druhým nedovolit, aby se vytahovali. Kdysi v antice jeden tyran poučil druhého, jak se to dělá. Zavedl svého přítele na obilné pole a tyran svou hůlčičkou srážel všechny klasy, které vyrostly nad všeobecný průměr. U nás v zemích koruny české to půjde i bez tyrana; ty menší klasy ukousnou hlavy těm větším nebo ty větší klasy se dobrovolně scvrknou na úroveň těch menších, než by se daly kousat. Takže naše talentované dětičky budou demokraticky dřepět ve třídě s těmi zakrnělejšími klásky, ačkoli by už jinde dovedly číst Danta a Goetha v originále, a budou poslouchat, jak se ti slabší potýkají s tvrdým a měkkým y-i. To proto, aby to ty horší netraumatizovalo.
Hlavně nepřetěžovat, pryč s nudnými specializacemi, s dějepisem, zeměpisem, češtinou, fyzikou a chemií. Raději všechno naházet do jednoho hrnce, navařit z toho jakýsi eintopf, osolit kritickým myšlením masového člověka, který beztoho již všemu rozumí a všechno už ví z televize a z Internetu. Na tu naši dnešní hlavní občanskou činnost - obsluhu peněz a tanec kolem zlatého telete - to bude bohatě stačit.
Hlavně nevytvářet intelektuální elitu. Ačkoli já sám jsem soukromě přesvědčen, že v dané chvíli nepotřebujeme nic jiného naléhavěji než právě něco takového. Důkazů je dost - napravo i nalevo, dole i nahoře - hlavně právě nahoře!
Toho lze dosáhnout na různých úrovních. Tak například i na univerzitách musejí mít zkoušky takový průběh, aby všichni nebo aspoň skoro všichni dostali dobré známky. Přijímací zkoušky je tam třeba organizovat tak, aby všichni, kdo se přihlásili, se na vysoké školy také dostali a stali se aspoň bakaláři, ať už k tomu schopnosti a inteligenci mají, nebo nemají, ať už si dosáhnout vyššího vzdělání přejí, nebo žádné takové přání nemají.
Až se demokratizace podle hesla "Já jsem stejně dobrý jako ty, a ty se moc nevytahuj!" stane skutkem, pak se dočkáme, že vzdělání bude konečně neutralizováno a odbouráno. Nezdravé tendence ve prospěch studia a všechny tresty za nevzdělanost a neschopnost zmizí. Těm několika fanatikům, kteří budou i nadále trvat na nutnosti studia, se v tom nějak zabrání. Obejdeme se pak dobře i bez učitelů, takže se z nich budou moci stát baviči, ošetřovatelé a pečovatelé o ty slabší, jimž budou hlavně plácat na ramena, utěšovat je a ujišťovat je, že oni jsou solí země, protože dovedou správně mačkat patřičné klapky počítačů.
A čert Zmarchrob se na to bude s úsměvem dívat a mnout si ruce. Moc se nenadře, vždyť si to všechno uděláme sami a z vlastních zdrojů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání